One Ok Rock v Praze [Report]

17:00 | 21.06.2019 Xiunka 0
One Ok Rock, Dan Lancaster a Anteros poctili Prahu svým jedinečným koncertem a my jsme byli u toho. Vychutnejte si s námi společně tento okamžik ještě jednou.
One Ok Rock - pražský koncert
One Ok Rock - pražský koncert FOTO: Temari
Den, na který jsem čekala velmi dlouho, konečně nastal. Pražský koncert One Ok Rock! Byla jsem opravdu zvědavá, jak to celé bude probíhat. Od organizace, fanoušků až po samotný koncert. Nejsem sice žádné koncertní mimino, ale One Ok Rock je první japonská kapela, na kterou jsem se rozhodla jít. U jihokorejských interpretů si už koncert nedokážu představit bez brzkého ranního numberingu, kdy vypadáte jako mumie a kromě čísla vás zajímá už jen vaše denní dávka kofeinu. Do města konání koncertu jsem snad poprvé vyrazila až přímo v den konání. Stalo se mým pravidlem, že musím být v daném městě nejméně den předem. Přes toto prostě nejede vlak. U One Ok Rock to bylo jiné. V pondělí ráno jsem teprve nasedala do vlaku směr Praha.

Po čtyřech hodinách jsem konečně dorazila do Prahy, kde už na mě čekal můj koncertní parťák. Po klasickém holčicím štěbetání, obědě, vybírání oblečení, kdy vám samozřejmě nic nesedí, jsme vyrazily na místo konání koncertu. Bylo okolo 16. hodiny odpoledne, když jsme spatřily první fanoušky čekající před klubem. Opravdu jsem čekala, že v tuto pozdní hodinu jich tam bude hodně, ale šíleně jsem se mýlila. Bylo to poprvé, co jsem viděla tak málo lidí. V duchu jsem si říkala, že přece když tu byli One Ok Rock minule, pražský koncert vyprodali, tak kde ti lidi jsou. Bylo mi řečeno, že jich většina dorazí až těsně před koncertem nebo dokonce poté, co skončí předskokani.

Nechala jsem si tedy napsat číslo na svou obří ručku a s kamarádkou jsme pozdravily známé. U K-Popových koncertů jsem zvyklá, že lidé spolu nadšeně komunikují a neustále se přesouvají. V podstatě z každého rohu můžete zaslechnout hudbu, a pokud dobře nastražíte uši, zjistíte také pár novinek. Navíc si lidé navzájem předávají zkušeností a různé tipy z předešlých koncertů. Tady to bylo jiné. Lidé spolu až na pár výjimek nekomunikovali. Prostě stáli ve frontě a čekali. Musím ale dodat, že tam bylo mnoho fanoušků pouze One Ok Rock, kteří o zbytku asijských umělců a kultuře nemají ponětí.

Poté, co jsem ve frontě strávila pár hodin, konečně začali pouštět VIP lístky do klubu. Bohužel jsem nepatřila mezi ně, takže vám nemůžu povyprávět, jak to tam přesně probíhalo. Ale nezoufejte. Kamarádce Temari se VIP lístek podařilo získat.  A její slova k tomuto zážitku zní: Dovnitř nás měli pustit v 17:00, ale jako vždy bylo zpoždění kolem 30 minut... Poté co jsme u vstupu byli legitimováni a nalezeni v seznamu, dostali jsme laminátovou kartičku "ONE OK ROCK VIP European tour 2019 " a potítko a pokračovali jsme dále do útrob Lucerna Music Baru. Pod schody jsme si mohli odložit do šatny a seřadit se do fronty podle toho, jak kdo přišel. Během dalšího asi 30 minutového čekání jsme slyšeli něco málo ze zkoušky a poté přišel čas Č. Když jsme přišli na řadu, jeden z OOR staffu vzal náš telefon, zkusil funkčnost fotoaparátu a řekl, ať chvilku počkáme. Mezitím jsem si popovídala s příjemným zaměstnancem LMB. Žádný vysmívající se personál, který si dělá srandu z fans, ale příjemní lidé. No a potom to nastalo. První v řadě byl Ryota, který se na vás vrhnul, usmál a pevně objal, poté následoval opravdu malý Taka, ve skutečnosti ještě menší než na stage, Byl moc milý a úsměvný a plný humoru. Třetí byl Toru. Mohl by se živit jako profesionální objímač, úžasný zážitek a jeho úsměv k tomu... No a poslední v růžové mikině s nádherným úsměvem Tomoya. No a to už se vám chtělo brečet radostí. Následovala společná fotka se členy, kteří byli opravdu nadšení a nebylo na nich vůbec znát, že by jim VIP setkání nějak vadilo... Poté následovalo smutné loučení a hledání si místa u stage. Nezapomenutelný zážitek, kluci jsou velmi vřelí a milí.“

Muselo to být neuvěřitelné, že? Po VIP pak pustili dovnitř i ostatní. Nastalo hodinové čekání, kdy jsem tento den proklínala, protože mě nehorázně bolely nohy a navíc jsem se bála, že klimatizace nebude fungovat. Musím ovšem Lucerna Music Bar pochválit. Klimatizace opravdu fungovala na výbornou, což se mnohdy nestává. Takže pokud někdy vyrazíte do tohoto klubu na koncert v létě, nemusíte se obávat.

Hodina uběhla poměrně rychle a na pódium vběhnul Dan Lancaster. Tentokrát jsem se rozhodla, že si o předskokanech nebudu předem nic zjišťovat a nechám se úplně překvapit. A páni, já vážně překvapená byla. Dan Lancaster, který se podílí i na skládání hudby One Ok Rock, má pro mě nehorázně zajímavý hlas a charisma. Když ho vidíte poprvé, říkáte si: 'Co z tebe asi vyleze' a pak máte ústa otevřená dokořán a poskakujete do rytmu hudby. Opravdu je nadaným hudebníkem, takže pokud si poslechnete pár jeho skladeb, určitě nebudete litovat.



Po jeho vystoupení nastalo další čekání. Tentokrát na dalšího předskokana a to indie popovou kapelu Anteros. Zpěvačka Laura Hayden je pro mě naprostým zjevením. Na pódiu se svíjela do rytmu hudby, snažila se komunikovat s fanoušky, což si myslím, že ocenili především pánové. Jeden pán, ochranka klubu, stál v rohu pod pódiem a hlídal fanoušky. Celou dobu sledoval vystoupení Anteros se stoickým klidem. Laura si toho všimla a odhupskala na vysokých podpatcích přímo k němu a začala zpívat jenom pro něj. Abyste to správně pochopili, chlap jak hora, krásná hubená blondýnka svíjející se před ním... co byste asi čekali? No úsměv na tváři mu nevykouzlila, ale aspoň se pohnul. Jestli kvůli ní nebo aby si udělal pohodlí, to ví jen on sám. Ovšem aspoň malý úspěch to byl. Nesmím zapomenout na jednoho chlapce, kterého chytila za ruku a rovněž zpívala jen pro něj. Pokud má přítelkyni, nemyslím si, že se mu o ní pár nocí zdálo. Teď si zřejmě říkáte, že se zajímala pouze o pány. Kontakt navazovala také s příslušnicemi něžného pohlaví, ale mně v mysli utkvěly právě tyto dva momenty.

 

Tak vystoupení předskokanů máme za sebou a to znamená, že se po dalším čekání na pódiu konečně objeví One Ok Rock. A tak se také stalo. Mé srdce vynechalo několik úderů a celý klub doslova ožil. Jako mávnutím kouzelného proutku se ze všech, kdo celý den strávili naprostým nezájmem o své okolí, stali fanoušci užívající si byť i jen nádech jejich oblíbeného interpreta. Výše zmíněný člen ochranky stál také na moment s otevřenou pusou a musím říci, že v ten okamžik musel svou práci doslova milovat. Přeci jenom, kdo může sledovat takhle zblízka koncert One Ok Rock a ještě za to dostat zaplaceno?

One Ok Rock zahráli šestnáct svých skladeb. U Taking Off vběhnul také na pódium Dan Lancaster a ukázal tak, že má s členy kapely opravdu blízký přátelský vztah. Mnozí fanoušci tvrdí, že One Ok Rock vyměkli, musím vám ale říct jedno. Oni rozhodně nevyměkli. Stále to jsou drsní rockeři, jen prostě určité podmínky je přiměly, aby jejich poslední album Eye Of The Storm nebylo tak tvrdé. Ovšem svou podstatu si stále zachovali. A v evropské části světového turné EYE OF THE STORM aspoň zahráli své tvrdší pecky, což jsem nadšeně uvítala.

 

Do teď stále nechápu, jak může tak malý človíček, jakým je Taka, mít takový šílený hlasový rozsah. Když on zařve, postaví se vám i oholené chlupy. Tomoya snad své bubny rozmlátil. Bubnoval do nich takovou silou, že bych očekávala, že se probubnuje až do Číny. Ryota a Toru pak stáli každý na jedné straně pódia. Vážně jsem nevěděla, kam se mám koukat dřív. Abyste mě pochopili, mám nehoráznou slabost pro kytaristy. Takže jsem si skoro vykroutila krk. Pánové mě ovšem potěšili a to tím, že společně s Ryotou si střihli pětiminutové sólo. Pouze nástroje. Opravdu jsem doufala, že to udělají.

 

Koncert byl vážně vydařený. Pokud tady Dan Lancaster, Anteros nebo One Ok Rock v budoucnu zase zavítají, neváhejte a kupte si ihned lístek. Tímto bych také chtěla poděkovat D SMACK PROMOTION  spol. s.r.o. za propagaci koncertu a poskytnutí press vstupu pro AsianStar.


FOTO: Temari

Diskuze

Momentálně nepodporujeme Internet Explorer 9