Exkluzivní rozhovor s modelkou a moderátorkou Monikou Leovou

19:00 | 13.01.2014 Mei 15
Přečtěte si exkluzivní rozhovor, který pro AsianStyle poskytla modelka, moderátorka a Blesk Česká Miss Earth 2013, Monika Leová.
Monika Leová v Odpoledních zprávách na Prima Family
Monika Leová v Odpoledních zprávách na Prima Family FOTO: FTV Prima
Monika pochází z vietnamsko-české rodiny. Její maminka je Češka a otec Vietnamec. Má dva sourozence a nyní studuje na Fakultě informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické. V roce 2012 nabrala tato exotická kráska zkušenosti na Miss VŠE, kde se stala I. vicemiss a o rok později se zúčastnila také soutěže Česká Miss, kde skončila na třetím místě a zároveň získala titul Blesk Česká Miss Earth 2013. Na konci roku pak reprezentovala Českou republiku na mezinárodní soutěži Miss Earth na Filipínách. Nyní ji můžete vídat v Odpoledních zprávách na televizní stanici Prima Family.
 
Pro náš web Monika ochotně poskytla rozhovor týkající se jak jejích vietnamských kořenů či rodiny, tak i práce a kariéry.


Chtěla jsi být už jako malá modelkou? Přemýšlela jsi někdy dříve, že by ses přihlásila do podobné soutěže, jako je Česká Miss?
Soutěže krásy jsem samozřejmě sledovala, ale nějak jsem k tomu vůbec netíhla. Spíše jsem to brala tak, že holka s mým vzhledem se toho nemůže účastnit. Vždy jsem tam viděla typické Češky - blondýny, brunety, zrzky, a to mě hodně odrazovalo. Nevěřila jsem si, že bych v takové soutěži mohla jakkoli uspět. O to více mě pak překvapilo, že jsem získala titul Česká Miss Earth. Jsem ráda, že je Česko v tomto směru otevřenější a dokázalo zvolit ne úplně typicky českou soutěžící.
 
Ty ses vlastně už předtím zúčastnila Miss VŠE.
Ano, účastnila jsem se Miss VŠE, na kterou jsem se ale sama nepřihlásila. Přihlásily mě spolubydlící. Vyloženě mi řekly: „Dnes jdeš na casting a hotovo, tak už běž…“ Takhle mě tam dotlačily. Nikdy jsem si o sobě nemyslela, že jsem krásná nebo že bych měla vůbec něco takového zapotřebí. Pro mne byla na prvním místě vždy škola a nějaké soutěže krásy byly vedlejší. Na druhou stranu jsem tímto způsobem k soutěžím krásy „přičichla“ a jsem moc ráda, že jsem se Miss VŠE zúčastnila, protože bych teď nebyla tam, kde jsem.


Česká Miss 2013                                                                           FOTO: erminapress/Česká Miss

Na jakém místě ses na Miss VŠE tedy umístila?
Umístila jsem na druhém místě a to mě právě trochu otrkalo. Když jsem pak šla do České Miss, tak už jsem přeci jen nebyla takový zelenáč a měla jsem alespoň nějakou malou zkušenost. Svým způsobem mě to připravilo.
 
Po těchto soutěžích se ti určitě změnil život. Jakým směrem?
V duchu jsem si říkala, že se to nezmění, ale změnilo se toho hodně. Mám teď na Primě úžasnou práci. To by mě v životě ani nenapadlo, že budu něco takového dělat, protože studuji statistiku. A pak mám hodně povinností ve spojitosti s Českou Miss. Už nemám čas si jen tak posedět u televize. Jsem hodně ve fitku, vedu taneční kroužek, do toho práce, škola. Mám teď plný diář, ale je to super.
 
A jak to stíháš se školou?
Tak stíhám, nestíhám. Teď jsem si to o rok prodloužila. Píšu bakalářku a mám jen jeden předmět, takže se to více méně zvládnout dá. Výzva to bude teprve příští rok, až půjdu na inženýra.

 
                                                                                                  FOTO: Story / Moje psychologie
 
Tvůj tatínek je Vietnamec a maminka je Češka. Byla jsi tedy někdy už ve Vietnamu? 
Byla jsem tam dvakrát. Jednou jako malá, když se tam tátův bratr ženil, a podruhé, než jsem šla na vysokou. Jednou táta nečekaně řekl, že pojedu do Vietnamu a naučím se vietnamsky, že už mi koupil i letenku. Souhlasila jsem a vydala jsem se naučit tátův rodný jazyk, abych mu konečně rozuměla. Něco jsem se naučila, ale časem to zapomínám. Nemám jen vietnamské přátele a i s těmi vietnamskými se bavíme česky. S mým přítelem máme cíl, že se však vietnamsky naučíme. Trochu se bojím mluvit vietnamsky, protože když jsem byla ve Vietnamu a něco jsem řekla, tak se mi všichni smáli, neboť to bylo špatně a mělo to třeba jiný význam. Trochu rozumím, ale nemluvím vůbec.
 
A líbilo se ti ve Vietnamu? Chtěla by ses tam ještě někdy podívat?
Určitě. Já si Vietnam zamilovala a zbožňuji vietnamskou kuchyni. Celá moje druhá rodina mi velmi chybí. Když jsem tam přijela, přišlo mi, jako bych tam žila celý život. Babička se ke mně chovala stejně jako k bratrancům a sestřenicím. Pak mě také třeba vzali na 14denní výlet, kdy jsme procestovali Vietnam. Je tam moc nádherná příroda a určitě tam chci vzít svého přítele.
 
A co se týče vietnamské kultury, zvyků a tradic, dodržovali jste je doma?
Jen lunární rok. Když jsem byla malá, jezdili jsme celá rodina do kulturních domů a tam jsme společně oslavovali. Anebo jsme měli rodinné večeře, kdy táta pozval hodně kamarádů. Koukali jsme na vietnamské silvestrovské pořady a volali jsme do Vietnamu. Jiné svátky nebo tradice nedodržujeme.


Monika ve vietnamském tradičním oděvu Áo Dài

Když jste chodili na takovéto vietnamské akce, nekoukali se třeba na tvou mamku nějak jinak, že si tvůj otec vzal Češku a ne Vietnamku?
Na oslavách byly většinou všechno smíšené páry. Spíše když jsme byli ve Vietnamu, tak si mamku hodně prohlíželi, chtěli si na ni sáhnout a podobně.
Naopak mému dědovi se to ze začátku trochu nelíbilo, že by mamka měla Vietnamce Nakonec si zvykl a je rád.
 
Asi se cítíš být více Češkou než Vietnamkou.
Ano, i když podle vzhledu to moc nevypadá. Jsem ale ráda, že mám po tátovi asijské rysy. Dříve jsem byla smutná, protože se mi děti smály. Teď jsem vděčná, že jsem jiná, exotická. V modelingu je to totiž výhoda.
 
A je na Vietnamcích třeba něco, co se ti na nich líbí a naopak něco, co ne? 
Strašně moc se mi u nich líbí pracovitost. Když jsem byla malá, tak jsem tátovi pořád vyčítala, že byl pryč. Když se ale podívám zpět, vidím, že vše dělal pro nás.
A co nemám ráda? No, třeba u táty nemám ráda, když mluví hodně nahlas a pak mě z něj bolí hlava. A ještě, že se doteď pořádně nenaučil česky. Ráda bych si s ním chtěla popovídat o všem a tohle mě trochu mrzí. Ale jinak je super.


Monika se svou maminkou, přítelem a sourozenci

Tvůj přítel je Čech. Mohla bys nějak porovnat, jak se třeba choval tvůj táta Vietnamec k mámě a jak se chová český přítel jako chlap? Jaký je v tom třeba rozdíl? 
Většinou mi všichni říkají, že jsem Vietnamka a měla bych mít Vietnamce. Jenže já říkám, že jsem ráda za Čecha. Velice mne ovlivnil otec, protože jsme oba hodně dominantní. Moje mamka si nechala hodně věcí líbit, a proto jim to nějakou dobu fungovalo. To já bych nedokázala. Já řeknu, co si myslím a mám dojem, že by to Vietnamec neskousl. Myslím, že muži tam mají větší slovo a holky musí poslouchat a být hodné. Já jsem vychovaná jako Češka a jsem ve znamení lva. Hodně věcí musí být po mém. Asi bych nedokázala něco překousnout tak, jak to dělala mamka.
 
A nemáš pocit, že Vietnamky, které tu žijí, jsou už také drzejší? 
Jsou. Obzvlášť, když se tu narodí nebo tu žijí dlouho.
 
Byla jsi v Asii ještě v nějaké jiné zemi než ve Vietnamu? Vím, že teď jsi byla na Filipínách.
Na Filipínách jsem byla dvakrát, kromě Filipín jsem ale nikde jinde v Asii nebyla.
Maximálně, když jsme přestupovali na letišti. Třeba v Singapuru, Taipei a podobně.
 
A co jsi na Filipínách dělala?
Na Filipínách jsem byla poprvé před rokem na soustředění s Českou Miss a teď nedávno jsem tam reprezentovala Česko na světové soutěži Miss Earth. Filipínci hodně tíhnou k soutěžím krásy. Pro ně jsou „missky“ více než zpěváci nebo herci. Takže jsme se s někým neustále fotily. Nezdá se to, ale je to fuška smát se od ucha k uchu skoro dvanáct hodin. Navíc je to ekologicky zaměřená soutěž. S holkami jsme různě pomáhaly, sázely jsme stromy, čistily řeky, učily děti ve školách, natíraly domy v chudých čtvrtích a podobně. Byla jsem tu po hurikánu. Setkaly jsme se s lidmi z postižených oblastí a byl to velmi silný zážitek.

 
                                                                         FOTO: Herminapress/Česká Miss / Monika Leová

Spousta modelek se věnuje charitě. Nepřemýšlela jsi o tom také?
U nás ve Vysokém Mýtě jsem začala dělat bleší trh. První ročník byl úspěšný a výdělek šel do banku pro vysokomýtské seniory. Jelikož žiji u prarodičů, tak jsou mi senioři velmi blízcí. Většinou se na ně zapomíná, a proto jsem si vybrala právě tuto oblast. Mám v plánu pořádat podobné akce pravidelně.
Dále se chystám dělat benefiční dance show, jelikož miluji tanec. Výdělek bych opět chtěla věnovat na podporu seniorů.
 
Hodně lidí, kteří navštěvují náš web, má rádo asijskou hudbu a filmy. Líbí se ti například vietnamská hudba? 
Já vietnamskou hudbu bohužel neposlouchám. Když jsem byla malá, táta vždy pustil hudbu na plné pecky, a jak jsem tomu nerozuměla, přišlo mi to trošku jako kňourání.
Co se týče filmů, tak ty také nesleduji. Ale jazyky se nejraději učím sledováním filmů s titulky. Dá se toho hodně pochytat. Takže až se budu učit vietnamsky, ráda si nějaké filmy ve vietnamštině pustím.
 
Já jsem se dozvěděla, že bydlíš na koleji. Je to stále aktuální?
Ano, stále tam bydlím. Mám to kousek do práce. Často se lidí diví, že misska a moderátorka zpráv bydlí na koleji. Mně se však nechce dávat velké peníze za nějaký byt a radši si ušetřím na dovolenou. Navíc na kolejích můžeš kdykoli za někým přijít, pokud ve škole něco nechápeš. A každý vám potvrdí, že nejlepší párty jsou přeci na kolejích. Mám také skvělé spolubydlící. S přítelem spolu nebydlíme, protože víme, že až dostuduji, budeme spolu žít třeba 50 a více let.


Monika s přítelem, sourozenci a přítelem své sestry

A kde byste chtěli s přítelem v budoucnu bydlet? Někde na vesnici nebo v Praze?
S přítelem bychom chtěli bydlet v Praze. Na víkendy bych se ale ráda, jako teď, vracela domů na vesnici do přírody. Občas je pro mozek dobré někam odjet do úplně jiného světa a odreagovat se. V Praze je to živější a ten víkend mi na vesnici vždy stačí.
 
Jak ses dostala k moderování zpráv na Primě?
Přes Českou Miss. Šéfredaktorka si mě vyhlídla, když jsem byla ve finále soutěže a jakmile soutěž skončila, oslovili mě, jestli bych nešla na kamerové zkoušky. Potom jsem měla asi dva nebo tři měsíce příprav na moderování Odpoledních zpráv.
 
A co třeba nabídky na nějaké filmy nebo seriály, dostala jsi nějaké?
Teď se snažím dostat do jednoho tanečního filmu, tak uvidíme, zda to klapne. Já bych byla ráda i za nějaký kompars. Nemusím tam být vidět. Hlavně bych si přála být na natáčení a poznat, jak to celé funguje.
 
Jaký styl tance děláš a jak dlouho?
Jsem choreografka Street dance již pět let. Tančím už od devíti a za tu dobu jsem si prošla nejrůznějšími styly a tanečními skupinami.

Blesk Česká Miss Earth 2013                                                     FOTO: Herminapress/Česká Miss

Letos se bude konat další ročník Miss Vietnam, kam se mohou přihlásit Vietnamky žijící v Čechách. Slyšela jsi už o této soutěži?
Ano slyšela a také mě dokonce oslovili, jestli bych nechtěla být v porotě. Já bych to hrozně nějakým způsobem chtěla podporovat, ale záleží také na České Miss. Když jsem byla v semifinále, uvažovala jsem, že bych se zúčastnila i vietnamské Miss, kdyby mi to nevyšlo tam. Pak mi ovšem došlo, že mají trochu jiná pravidla. Hlavně já neumím vietnamsky. A pak jsou tam třeba i nějaké tradiční tance a podobně, to bych byla asi mimo.
 
Mne třeba vždycky zajímalo, jak to zvládáte, když musíte neustále chodit na vysokých podpatcích? 
Já jsem na podpatky zvyklá, protože je nosím často a nemám na ně moc náchylné nohy. Ostatní holky ale měly hodně puchýře, obzvlášť když jsme na podpatkách musely stát třeba 12 hodin. A přitom to byly velmi kvalitní boty. Osobně jsem s tím nikdy neměla problém. Mám oblíbené klínky. Ty jsou pohodlné. Úplně vysokým podpatkům opravdu moc neholduji, ale na klínky nedám dopustit.
 
Dala bys na závěr nějaké rady holkám, které se chtějí přihlásit ať už do České Miss, Miss Vietnam nebo jiné podobné soutěže?
Ustát to a hlavně si to nenechat přelézt přes hlavu. Některé holky berou soutěže až moc vážně a pak se to na nich hodně podepíše. Musí se to brát v pohodě. Já jsem to celou dobu brala tak, že jsem tam úplně náhodou. Udělala jsem si kamarádky a nebyla mezi námi žádná rivalita. Je důležité si to užívat a ne spekulovat nad tím, kdo by měl vyhrát a kdo naopak ne. Pokud to člověk moc chce, tak je to na něm znát. Pak nedokáže třeba ani mluvit. Člověk při tom musí být nad věcí. Je důležité být jiná, ale sama sebou. Něco z tebe musí vyzařovat.



OSTATNÍ FOTO: Monika Leová

Diskuze

Momentálně nepodporujeme Internet Explorer 9