Domestic na Kanojo [Recenze]

18:00 | 12.04.2019 Yontalcar_ 0
Co byste dělali, kdyby se vaše tajná láska stala vaší sestrou? Dokázali byste něco takového vůbec rozdýchat?
Domestic na Kanojo
Domestic na Kanojo FOTO: domekano-anime.com

Natsuo Fujii je zamilovaný do své učitelky Hiny. Ale jelikož si uvědomuje složitost celé situace, snaží se na pocity, které k ní chová, zapomenout. Proto se se spolužáky vydá do nočního podniku, kde potká velice zvláštní dívku jménem Rui Tachibana. Vlivem několika podivných událostí Rui požádá Natsua, aby se s ní vyplížil ven a udělal pro ni laskavost. K jeho překvapení se cílem cesty stane Ruiin dům, kde je bez okolků požádán o to, aby s ní měl sex. Není za tím žádná láska, jenom touha po zaučení, získání zkušeností. A Natsuo na tuhle nezvyklou prosbu kývne, jelikož doufá, že mu to pomůže zahnat myšlenky na Hinu.

 

Leč po tomhle setkání je Natsuo nucen čelit další neočekávané výzvě – jeho otec se rozhodl, že se znovu ožení. Na tom by nemuselo být nic špatného. Problém však nastane ve chvíli, kdy jsou Natsuovi představeny jeho budoucí sestry. A bohužel obě tyhle slečny moc dobře zná – novými sourozenci se stanou Hina a Rui! Takže musí žít pod jednou střechou se svojí učitelkou, jíž bláznivě miluje, a s dívkou, se kterou zažil své „poprvé“. A tím se Natsuo dostane do milostného trojúhelníku, co jej nemilosrdně vrhne vstříc světu dospělých.
 


 










Domestic na Kanojo je speciální svým námětem, v němž se šikovně zachází s emocemi. Hodně je to znát např. na Natsuovi, jenž se bezmocně potácí mezi svými tužbami a tím, co je správné. V jednu chvíli ho svádí chtíč, pak se zase snaží být ten správný a slušný hoch, aby se v další epizodě v něm vzedmula vlna spravedlivého hněvu. A nemyslím to teď ironicky. Fujii má opravdu smysl pro spravedlnost. Jeho morální kompas funguje dokonale – ehm, tedy. Skoro dokonale. Jakmile se nějaké dilema dotýká přímo jeho, tak se nám mladý muž promění ve zbabělého klučinu, co raději o všem mlčí a zatlouká, zatlouká a zatlouká, dokud ho někdo nepřistihne, jak v ruce drží ukradené lízátko.

 

Co mi však bylo na Natsuovi hodně sympatické, byla jeho vlastnost, že i když udělal strašný bordel v dívčích srdcích a způsobil hodně bolesti, dokázal se té pravdě postavit čelem, přiznal svoji vinu a celkově se pochlapil. Za to si rozhodně zaslouží plusové body! Stejně tak mě učarovalo, jakým směrem se vyvinula jeho dějová linka. Něco takového jsem nečekal a mile mě to překvapilo. Náš zamilovaný student nejenom že potvrdil ono staré známé „Všechno zlé je pro něco dobré“, ale on to dokonce povýšil na „Všechno zlé se v dobré obrátí“. Klobouk dolů před jeho vnitřní proměnou. Málokdo by se toho chopil s takovou vervou jako právě Natsuo Fujii.
 












Druhou, nejzajímavější postavou je bezesporu stydlivka Rui Tachibana. Skrze ni se rozehraje několik zajímavých situací, kdy ona dokáže na věci nahlížet jiným pohledem než ostatní postavy. A ačkoliv se může zdát, že je taková nijaká, opak je pravdou. Přestože moc často nedává najevo své emoce, v její hrudi bije srdce, co dokáže milovat, soucítit i být rázné, když je to třeba. Hlavně co se týče její sestry Hiny. Jakmile jí někdo ubližuje, nastoupí nejmladší z rodiny Tachibanů a ostře se projeví, až to u ostatních vzbudí zasloužený údiv.

 

Další její výrazný rys představuje loajalita. Tahle křehká dívka, když se do někoho zamiluje, dokáže být tak moc věrná, až to lehce hraničí s pošetilostí, v čemž paradoxně tkví jistá nedotknutelná krása. Upřímně, byla to právě Rui, komu jsem fandil nejvíce, protože jedině ona vždy myslela na ostatní a měla o ně skutečnou starost. Nemusela o tom ani mluvit a hned jsem na ní viděl, jak své nejniternější city propouští ven skrze nepatrné činy. Její nevyřčená vyznání byla až dojemná. A opravdu jsem si přál, aby to byla právě ona, kdo najde svoje štěstí, svůj malý soukromý ráj.
 


 










A aby ten náš milostný trojúhelník byl kompletní, podíváme se zblízka také na slečnu učitelku. Hina Tachibana zosobňuje velice milou osůbku, jež dokáže druhé podpořit a snaží se na každého usmívat, i když jí samotné není do zpěvu. Vždycky silná, vždycky ta zodpovědná. A právě tohle její vnitřní „musím tohle, musím tamto“ ji jednoho dne naprosto vyčerpá a ona podlehne svým citům, což způsobí kalamitu – a to nejednou, prosím! Jenže vyčítat jí to nelze, protože také ona jenom hledá kousek štěstí, aby život byl životem, ne pouhým přežíváním.

 

Nicméně, k její vlastní smůle má Hina tendence si najít takové muže, kteří s ní jenom manipulují, využívají ji a sami nejsou schopni splnit dané sliby. To se sice na chvíli změní, ale jak už to tak bývá, v tom nejlepším okamžiku nastane bolestivý zlom. Co se však Hině nedá upřít, je, že když jde do tuhého a v sázce je opravdu všechno, zatne zuby, sevře pěsti a převezme jakékoliv břemeno za ostatní, jen aby je uchránila před těžkostmi vnějšího světa. A když člověk sleduje její úsměv zbrocený slzami, dost to nalomí. Měl jsem co dělat, abych se ubránil dojetí, jak Hinina slova ve mně rezonovala. Ne vždy je možné, abychom byli šťastní dle našich představ, ale o to víc je sladší budoucnost neznámem zahalená…
 


 










Mohl bych se tady zmínit ještě o dalších postavách, ale k ničemu by to nebylo, jelikož ony nehrajou tak důležitý part jako tyhle tři. Spíše hlavní trio doplňují a pomáhají udržovat vyprávění, aby mohlo dojít k dalšímu vývoji. Opening (po vizuální stránce) sice nepřímo slibuje harémovku, ale nevěřte tomu! Je to silně zavádějící. Místo toho si raději užijte emocemi překypující píseň Kawaki wo Ameku od zpěvačky Minami. V ní najdete témata a pestré citové exploze, jež krásně zrcadlí stavy našich hrdinů.

 

Ti jsou vystaveni nebezpečným léčkám, jež si kladou do cesty oni sami. To je na tom asi to nejúsměvnější. Žádný rival, který by chtěl soupeřit o dívčí srdce. Ne, ne, ne! Melodrama tu sice obsaženo je, ale v trošku jiných rovinách. Celý příběh podléhá pomalejšímu tempu, avšak ne tolik, aby divák polevil na pozornosti. Pořád se něco děj, vznikají nové a nové zápletky. Většinou fungují dobře, ale najdou se i takové, které značně pokulhávají a jejich zakončení a smysl se vytratí kamsi do ztracena, aniž by měly sebemenší vliv na hlavní děj. To mě docela mrzelo. Doufal jsem, že to budou mít tvůrci podchycené ve všech aspektech.
 


 










Mírné zklamání však dokázalo rychle zahnat samotné finále, které mě hodně, opravdu hodně překvapilo. Spíš jsem si myslel, že tvůrci budou ždímat srdce fanoušků osvědčeným způsobem – smrtí jednoho z hlavních hrdinů. Ono to k tomu dost svádělo, ale ne. Nakonec se dočkáme úplně něčeho jiného a dosti nadějeplnějšího. Tak duchapřítomný šťastný konec by málokdo předpokládal. A díky němu nabyly na větší váze některé vedlejší dějové linky, jež se předtím jevily jako takové drobné doplňky, příjemné odbočky. Jsem rád, že jsem mohl být při tom a vidět, jak se duch téhle série probouzí a rozpíná křídla. Ten let sice neměl dlouhého trvání, ale lepší něco než vůbec nic.

 

A jestli se ptáte, zda stojí Domestic na Kanojo za zhlédnutí, můžu s klidným svědomím říct, že určitě ano. Patří mezi ta lepší anime z letošní zimní sezóny. A dokonce si troufám říct, že je skoro po všech stránkách kvalitnější než loňské a příšerně přeceňované Seishun Buta Yarou wa Bunny Girl Senpai no Yume wo Minai, u kterého doteď nechápu, v čem si mohlo získat tak velkou popularitu. Mně osobně přijdou hlavní postavy z Domestic na Kanojo mnohem, mnohem sympatičtější a živější. Člověk se dokáže lépe vcítit do jejich kůže. Vnímá ty jemné nuance, co se ve vzduchu vznáší, když atmosféra podléhá zakázané rozkoši. Za každým dotekem tříme nějaké skryté přání. Polibek jako roztoužené volání. To je ta esence, co si mě dokázala získat… jo, a abych nezapomněl! Ten nejsilnější argument, co láme Mai Sakurajimě vaz, se jmenuje Rui Tachibana.

Oficiální trailer:


FOTO: domekano-anime.com


Diskuze

Anketa

Z jaké další asijské země, kromě Jižní Koreje, posloucháte hudbu nejčastěji?

Taiwan
0,8%
Čína
48,5%
Japonsko
38,8%
Vietnam
4,3%
Thajsko
3,2%
Filipíny
0,5%
Indie
0,3%
Singapur
0,3%
Mongolsko
0,5%
Jiná
2,7%
Momentálně nepodporujeme Internet Explorer 9