Koncert Crossfaith [Report]

19:05 | 02.12.2013 Saki 5
Již v dřívějším článku jsme vás obeznámili s informací o tom, že japonská kapela Crossfaith bude mít koncert v Praze. A jelikož jsem měla možnost se zúčastnit, přináším vám popis toho, jak to celé proběhlo.
Crossfaith v Chapeau Rouge
Crossfaith v Chapeau Rouge FOTO: asianstyle.cz - Saki
Jak již bylo zmíněno, v Praze proběhl koncert Crossfaith. Vše se odehrálo ve čtvrtek 21.11.2013 v pražském klubu Chapeau Rouge. To, že celá akce padla na čtvrtek, mohlo být pro mnohé překážkou, nikoli však pro mne. Ano, přiznávám se, školu jsem si na dva dny odpustila.

Možná víte, že Crossfaith zde nebyli poprvé. Už loni na podzim (byl to tuším říjen) zavítali do Brna, kde ovšem kapelou večera byli Bleed From Within. Crossfaith spolu s Bury Tomorrow byli pouze předkapela. Letos to bylo jiné a headlinery se stali právě Crossfaith, kteří si přizvali kluky ze Sunset Trail z Olomouce.

Do Prahy jsem vyrazila z Ostravy o 12. hodině za doprovodu kamaráda. Bylo to s předstihem, ale měli jsme ještě každý své plány, jak se zabavit do 20 hod, než se pouštělo do klubu. Sotva jsme dojeli, šli jsme se podívat na místo konání, tedy ke klubu. A měli jsme štěstí, zrovna před klubem byli kluci z Crossfaith. Takže jsme se po roce pozdravili (ne, že by si nás asi pamatovali), mile se nás optali, či dojdeme večer a pak jsme si šli každý zas po svém. Byl to zkrátka hezký start.

O 20. hodině jsem se tedy vydala ke klubu, kde se již tvořily hloučky lidí. Vešla jsem dovnitř, šla o patro níž do šatny si odložit a pak o další patro níže, již tedy do samotného centra dění. Klub, resp. ono podzemní patro, bylo vcelku maličké, rozhodně menší než brněnská Melodka z loňského roku.

Koncert měl začít o 21. hodině, ale abych řekla pravdu, nekontrolovala jsem čas, a tak nemám ponětí, zdali vše začalo přesně. Nicméně, koho to zajímá? Inu, během té hodinky, co všichni netrpělivě čekali na zahájení akce, hrála v klubu hudba ve stylu DnB (pro mé uši přijatelné) a místnost se začal pomalu zaplňovat. Čekání na pití se stávalo delší a delší. Skočila jsem se kouknout ke stánku, a jelikož tričko doma už jedno mám, sáhla jsem po albu. Kdyby vás zajímaly ceny, album stálo 300 Kč, mini album 150 Kč a tričko 600 Kč.

Po tom všem čekání jsme se dočkali. Na pódium vlezli kluci ze Sunset Trail a začali zostra. Vůbec jsem je teda do té doby neznala, přeci jen českým kapelám tolik neholduji. Takže vám ani neřeknu, jaké písně hráli, byli asi 3-4. Vzpomínám si jen na jednu a tou byla jejich píseň Promise, ke které mají i hudební video.



Na rozjezd hráli kluci skvěle a rozproudili všem v žilách krev. Vybavuje se mi scéna, kdy jsem si postávala opodál, přede mnou další hromada lidí, včetně pár slečen (i nějaké j-rockerky dorazily) a najednou se slovy „..tak si uděláme místo ne?“ do ní vtrhli dva maníci. Ale dalo se to očekávat, spíš už jsem jen vyčkávala, kdo započne tu melu. Holt to tam někdo rozpogovat musel. No a tak se začalo pogovat, sem a tam, tam a sem.

Jen co kluci dohráli, poděkovali a připravili nás na Crossfaithy, kterým to chvilku trvalo. Bylo totiž zapotřebí sklidit nástroje Sunset Trail a přinést jejich vlastní vybavení. Nějak jsem nepochopila, proč vepředu po celou tu dobu holky křičely, pokaždé když někdo vběhl na pódium, aby zapojil kabel k zesilovači či nastavil správně bicí, ale dejme tomu.

Když už jsem viděla, že vše začíná být, jak má, pomalu jsem se mezi davem vkradla s foťákem kolem krku dopředu, před pódium. Stoupla jsem si rafinovaně na pódiové schůdky ke zdi, takže jsem měla parádní výhled a navíc, opět jsem mohla být tak blízko Kazukimu. Bylo to tu. Úvodní znělka a příchod jedné hvězdy po druhé. Teru nakráčel ve své červené kožené bundičce, pod kterou, jak má ve zvyku, neměl nic a s flaškou Jägera v ruce. Kdybyste to totiž netušili, je to jejich "oficiální" pití a ta flaška se na pódium nenachystala jen jedna, kluci to tam totiž pak během koncertu pili pomalu jak vodu (smích). Ale to jsem odbočila. Další, který se rád odhaluje, je i Tatsuya, ale to z těch pár fotek, které vám nabídnu k ukázce, poznáte sami.



Asi je zbytečné popisovat ten skvostný pocit, že je to tu, že se nám kluci opět předvedou nejlépe, jak umí. Započali jednou ze svých nových písní - We are the future. Okamžitě se začlo křičet, poskakovat, mávat hlavami, pogovat a prostě naplno si užívat koncert.




Popisovat vám dění při každé písni by bylo asi zbytečné, neslo se to totiž pořád ve stejném - skvělém - duchu. A když už za sebou měli pár písní, bylo na všech vidět, jak z nich teče. Pokaždé, když Kenta zakřičel či se nějak ohnal, kapky potu lítaly davem, včetně jeho slin (ach ten screaming).



Byli chvíle, kdy se někteří fanoušci "drze" vkradli na pódium a skočili do davu pod ním, aby si vychutnali ten pocit, kdy se nechávají nést nad hlavami všech těch lidí. Zkusili to i naši kluci z Crossfaith, nicméně na pomoc vždy musel přiběhnout jejich člen týmu, aby se vůbec vrátili, kam měli a vyšplhali se zpět na pódium, ono totiž se to nezdá, ale zpoza těch rukou se dostat někam zpět je obtížné.




Taky nás samozřejmě kluci zapojovali do akce. Nevzpomínám si teď už, při které písni to bylo, ale všichni jsme si museli povinně čupnout a na povel vyskočit, či mávat rukama, zpívat... atd.



Dokonce Kenta při písni Jägerbomb políval a lil symbolicky Jäger některým přímo do pusy, flaška putovala i davem. Teru si ji později přikládal k rozkroku s gestem "jen se napíj" a vlastně celý koncert obdarovával své fanynky lehce sexuálními gesty, ale to by jinak nebyl on. Poté, co jsem zažila loni v Brně, mi tohle přijde naprosto v pohodě a k němu to patří.





Během koncertu dále zazněly hity jako Omen, Eclipse nebo Monolith. Vlastně tady máte jejich playlist (který získal můj kamarád a ochotně mi jej oskenoval). Musím říci, že kluci mají smysl pro humor. Povšimněte si poznámek jako "bitches", v originále je název Hounds Of The Apocalypse. Nebo "Buddi Buddi" či "Kil them all" - s tímhle se docela trefili.




Oh ano, po krátké pauze, při které dostal Kazuki zákeřné ledové osvěžení, zaznělo Tatsuyovo sólo a bylo famózní. Je to skvělý bubeník a tady se to opět jen potvrdilo. Video se záznamem si můžete přehrát pomocí tohoto odkazu (autor zakázal vkládání).



Celou akci kluci zakončili písni Leviathan a davu obětovali již zmíněný playlist a Kazuki své trsátko. Po krátké pauze, co si kluci dali, pak zavítali mezi nás. Na řadě bylo focení, podpisy a pokec, kterého jsem se velice ráda zúčastnila. A tak mám aspoň to CD podepsané, fotku s Kazukim (letos výjimečně jenom s ním, nějak jsem o ostatní nestála) a další zážitek.




Myslím, že jsem napsala vše, co jsem chtěla a na co si vzpomínám. Ještě vám mohu maximálně napsat, že po pár písních jsme byli všichni tak zpocení... a co teprve konec. Teda já zas až tolik ne, ale když se ke mne při dohrání doplazil kamarád a obejmul mě se slovy, jaký to byl mazec, tak z něj totálně lilo. Kolem koho jste prošli, ten byl mokrej, zpocenej a smrděl. A tak to má být!

 



Na úplně samotný závěr vám prozradím, že kluci přijedou i příští rok a to v létě! Máme se na co těšit!




FOTO: asianstyle.cz - Saki

Diskuze

Momentálně nepodporujeme Internet Explorer 9